Historie Mexika
K prvním obyvatelům, kteří se usadili na území dnešního Mexika patřili Indiáni, kteří zemi obývali téměř před 20 000 lety. První, primitivní kmeny se živily sběrem plodin, které se postupem času naučily i pěstovat. S přibývající rozmanitostí plodin, sklizně a následného zpracování, začali Indiáni vyrábět nářadí, které jim mělo usnadnit práci. K prvním výrobkům patřily kamenné nádoby, mlecí kameny na rozdrcení kukuřice, ze které získávali moučný prášek a první primitivní zbraně sloužící k lovu zvěře.
Mexické pyramidy v El Castillo
K vyspělejším civilizacím patřili Olmékové, obývající místa tropických lesů a mokřin, na kterých se dnes rozprostírají státy Tabasco a Veracruz. Po této civilizaci zde zůstaly významné obřadní stavby, kamenné památníky s řezbami, sochařská díla – vše zpracované pouze dlátem a sekáčkem.
K nejvýznamnějším stavbám, které na území Mexika zanechal národ Zapotéků patří komplex kultovních budov, který je v současné době znám pod názvem Monte Albán. Zapotékové stavěli velké městské obytné čtvrti, které pojaly až na 50 000 obyvatel.
K vyspělým civilizacím, po kterých v zemi zůstalo nespočet historických památek, patřili Mayové, kteří jako první začali zaznamenávat čas. Jejich kultura zanechala na území řadu uměleckých děl, zatím nerozluštěné písmo, kamenná města, chrámové pyramidy a paláce.
Po mayském úpadku ovládli území Toltékové, smíšené etniky Indiánů, jejichž obživa spočívala v lovu divoké zvěře a sběru plodin. Někteří z nich se podíleli na vybudování hlavního města Tuly, které však bylo roku 1168 napadeno bojovými kočovníky.
Kolem roku 1345 přišli na území Mexika Aztékové, kteří založili v centrální kotlině, na místě dnešního hlavního města, osadu Tenochtitlán. Se svými bohatými vojenskými zkušenostmi postupně dobývali okolní města, čímž rozšiřovali svoje území o oblast celého Mexického údolí. Z původní osady Tenochtitlán se stalo velmi mocné město, ve kterém žilo kolem půl milionu obyvatel, v čele s velkou vyzbrojenou armádou. Aztékové patřili k výborným stavitelům, velmi zručným řemeslníkům, k měření času používali velmi složitý kalendář a disponovali velmi silnou armádou.
Mocná Aztécká říše byla roku 1519 dobyta španělským dobrodruhem Hernánem Cortésem, který zde vybudoval přístavní město Villa Rica de Vera Crus, v současné době známé pod názvem Veracruz.
Dne 13. srpna 1521 bylo hlavní město Aztéků, Tenochtitlán, dobyto Cortésovými vojáky a úplně zničeno. V roce 1535 vznikla na dobytém území nová část země, která dostala název Nové Španělsko. Pod nadvládou Španělů docházelo k vykořisťování kolonie, vzniklo otroctví, rozšiřovalo se křesťanství. Veškeré kulturní bohatství (paláce, chrámy, církevní stavby), které vznikalo několik tisíc let, bylo zničeno.
Největšího privilegia se dostávalo Španělům narozeným na území Španělska, jejichž moc zasahovala do všech sfér. O něco hůře na tom byli kreolové, Španělé narozeni na území Mexika, jenž nemohli zasahovat do politického dění. Mezi privilegovanými Španěly a ostatními vrstvami začala vznikat nenávist, která se roku 1810 vyhrotila ve válku Mexičanů, kteří bojovali za nezávislost.
Roku 1824 vznikla federativní republika, na základě přijetí první ústavy nezávislého Mexika. V roce 1845 se Mexiko postavilo proti Texasu, čímž o rok později byla rozpoutána válka, kterou Mexiko prohrálo, čímž muselo postoupit USA celou oblast od Kalifornie po Nové Mexiko. Neustálé politické boje vedly v roce 1910 ke svržení diktátorské režimu, čímž začala mexická revoluce v čele s Francisci Villa a Emiliano Zapata. Roku 1929 byla těmito skupinami vytvořena Národní revoluční strana, která byla roku 1946 přejmenována na Stranu Institucionalizované revoluce (PRI), která přetrvává až do současnosti.